Diagnóza Lupénky

Typická lupénka se projevuje ostře ohraničenými červenými ložisky se stříbřitými šupinami, zejména na loktech, kolenou, v křížové krajině a v kštici. Tato ložiska a jejich vzhled vznikají především díky abnormálně rychlému dělení velkého počtu kožních buněk a jejich nedokonalému rohovění. Průběh bývá sezonní, to znamená zlepšování v létě, zhoršování na jaře a podzim. Onemocnění lze léčbou zahojit, nelze však definitivně vyléčit, nelze tedy zabránit novému propuknutí. Je proto zapotřebí navštívit odborného lékaře. Díky profesionální zdravotní péči je obvykle možné diagnostikovat lupénku snadno, a to díky pečlivé kontrole pokožky a komunikaci mezi pacientem a lékařem. Jakékoliv známky a příznaky lupénky, včetně informace o již existující lupénce mezi rodinnými příslušníky je nutno s lékařem konzultovat. Neexistují tedy žádné specifické krevní zkoušky nebo diagnostické postupy pro odhalení lupénky. Ve většině případů je ale diagnóza lupénky poměrně jednoduchá. Navštívíte lékaře, který bude provádět fyzikální vyšetření vaší pleti, vlasové pokožky a nehtů. Následně provede jejich anamnézu.

Ve vzácných případech může diagnóza lupénky požadovat biopsii, kdy lékař odebere malý vzorek kůže, který následně zkoumá pod mikroskopem, aby mohl určit přesný typ psoriázy a vyloučit jiné možnosti nemocí. Pro biopsii dostane pacient lokální anestetikum. Tento typ biopsie se obvykle provádí v ordinaci.

 

 

 

 

 

 

Jako lupénka mohou vypadat následující poruchy:

• Seboroická dermatitida - lékařský název pro to, co se často nazývá seborrhea. Seborrhea je chronické (dlouhodobé), zánětlivé kožní onemocnění charakterizované nahromaděním ložisek s mastnou pokožkou. Na pokožce mohou být také krusty žlutých skvrn, které obvykle svědí. Mazotok obvykle postihuje pokožku hlavy, ale může také ovlivnit obličej, uši, oční víčka, obočí, pupek, horní části hrudníku, zad, stejně jako genitálie. Seborrhea z pokožky hlavy je často označována jako lupy. I když to není prokázáno, mnozí říkají, že to je způsobeno alergií na pšenici.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• Lišej plochý - kožní onemocnění s malými růžovými nebo fialovými skvrnami na pažích, nohou, dolní části zad a genitáliích. Hlavním ukazatelem je, že značně svědí. Zde může být značným problémem ztráta vlasů, pokud je ovlivněna pokožka na hlavě. Nejčastější příčinou této formy dermatózy je porucha imunitního systému. Pod vlivem vnitřních faktorů (stres, zranění jakéhokoli druhu, hormonální závady, metabolismus), se kožní buňky stávají více citlivější a náchylnější k patogenním působení vnějšího prostředí. Nejčastěji postihuje muže a ženy ve věku 40 až 60 let.

 

 

 

 

 

 

 

 

• Pásový opar (tinea corporis) - houbová infekce, která má vliv na vrchní vrstvu kůže. Způsobuje ho stejný vir, jako plané neštovice. Mezi příznaky patří:
  • Vyrážka – s prstencovým vzhledem. Kůže může být červená a zanícená kolem vnějšku kruhu, ale vypadá dobře v jeho středu.
  • Více kroužků - mohou množit a růst.
  • Sloučené kroužky - když je kroužků hodně, mohou se spojit dohromady.
  • Kroužky jsou zvýšeny - když se jich dotknete, cítíte, že se zvýšily.
  • Svědění - zejména v rámci vyrážky.
• Pityriasis rosea, česky růžová pityriása – projevuje se mírnou vyrážkou, která může postihnout lidi v každém věku, ale nejčastěji propuká u dětí a mladistvých dospělých. Tato nemoc může trvat od několika týdnů až po několik měsíců. Původcem onemocnění je zřejmě virová infekce. Onemocnění není nebezpečné a samovolně vymizí během šesti až osmi týdnů. Tato nemoc se obvykle nejdříve objeví v podobě primárního ložiska na hrudi, břiše nebo zádech, odkud se dále šíří. To může svědit, zvláště když je horko. Vyrážka obvykle sahá od středu těla. Není nutná nějaká léčba, avšak případně lze použít tekutý pudr na zmírnění svědění nebo slabé protizánětlivé masti. Po skončení onemocnění mohou na kůži nějakou dobu přetrvat skvrny, které však po čase zmizí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud lékař diagnostikuje lupénku, bude pacienta odkazovat na dermatologa (odborného lékaře). Je-li ovšem podezření na psoriatickou artritidu, pacient bude pravděpodobně předán k revmatologovi (pro artritidu odborného lékaře). Ten může pomoci nejen léčbou, ale díky krevním testům vyloučit ostatní formy artritidy. K diagnóze lze také využít rentgenových snímků postižených kloubů.

 

U psoriatické artritidy také neexistuje žádný definitivní test. Diagnóza je stanovena převážně na základě klinických příznaků a pomocí procesu eliminace. Anamnéza, fyzikální vyšetření, krevní testy, MRIs a rentgeny kloubů, které mají příznaky mohou být použity pro diagnostiku psoriatické artritidy. Je zde též důležité sdělit svou historii psoriázy se svým lékařem.

 

 

 

 

Příznaky psoriatické artritidy jsou podobné těm, které připadají i dalším třem artritických nemocí: revmatoidní artritidy, dny a reaktivní artritidy. Revmatoidní artritida zpravidla postihuje klouby symetricky rozmístěné po obou stranách těla, a to může způsobit nerovnosti pod kůži, které nejsou přítomny v psoriatické artritidě. Nicméně, některé formy psoriatické artritidy vypadají velmi podobně. Současná přítomnost psoriázy na kůži a nehtech podporuje diagnózu psoriatické artritidy.

Určitá protilátka, která se nazývá revmatoidní faktor, se běžně vyskytuje u revmatoidní artritidy. Revmatoidní faktor se obvykle vyskytuje v krvi u pacientů s psoriatickou artritidou. Krevní test pro danou protilátku může pomoci rozlišit mezi těmito dvěma chorobami. Člověk může mít revmatoidní artritidu i psoriatickou artritidu, ale to je vzácné. Mnohé z postupů pro psoriatickou artritidu a revmatoidní artritidu se překrývají.

Stejně tak je možné, mít dnu společně s psoriázou a psoriatickou artritidou. Dna je forma artritidy (zánětlivého  onemocnění  kloubů), kterou způsobují krystalky kyseliny močové usazené v kloubní tkáni (lidé, kteří trpí dnou, nemají dostatek enzymu, který tuto látku rozpouští). Většinou bývá tímto problémem poškozen jediný kloub. Pokud tedy máte mučivé bolesti v kloubu, a to zejména v palci u nohy, možná budete potřebovat test na dnu. Kapalina získána z postiženého kloubu je zkoumána a dá odpověď na to, zda se jedná o dnu, nebo psoriatickou artritidu. Je důležité rozlišovat mezi těmito dvěma formami artritidy, protože mohou být zpracovány s různými léky.

Olupující se kůže dlaní nebo plosek podobná psoriáze může být projevem nemoci zvané reaktivní artritida. Je to neinfekční zánět kloubů, který se rozvíjí jako reakce po infekčním onemocnění lokalizovaném mimo kloub v intervalu několika dnů, či týdnů. Řadíme ji mezi skupinu spondylartritid, proto je i toto onemocnění hůře identifikovatelné mezi jejími ostatními formami.

Promluvte si s dermatologem

Jakmile budete mít potvrzenou diagnózu psoriázy, je důležité, abyste navštívili dermatologa. Dermatolog je lékař, který se specializuje na diagnostiku a léčbu kožních onemocnění jako je lupénka a samozřejmě i ostatních nemocí, které postihují naši kůži. Dermatopatologové mikroskopicky vyhodnocují vzorky tkání (histopatologie) a mohou tak odhalit druh onemocnění, léčit účelně, a navíc odpovídat na vaše otázky, i nabídnout způsob, jak s lupénkou žít.

Když mluvíte s dermatologem, že je důležité mít upřímný dialog. Váš dermatolog by měl pochopit plný dopad psoriázy na Váš život, a to jak fyzicky, tak psychicky.

Témata, o kterých byste se měli se svým dermatologem bavit zahrnují:

• Změny ve vašich příznacích od vaší poslední návštěvy
• Jak lupénka ovlivňuje způsob, jakým se rozhodnete obléci
• Jak často vaše psoriáza vzplane
• Jak vaše současná léčba účinkuje
• Stres nebo rozpaky, které máte způsobené lupénkou
• Každá bolest, která vás trápí
• Jiné zdravotní potíže
• Všechny léky, které užíváte, ať chemické, či rostlinné podoby, včetně doplňků stravy

 

Lupénkou trpí až jedna čtvrtina populace, přičemž postižené osoby trápí jak kožní problémy, které jsou nejvíce viditelné, tak bolesti kloubů způsobené záněty. Lékaři si dlouho mysleli, že jde pouze o tato dvě postižení. V devadesátých letech ale prokázali, že se zánětlivé mediátory lupénky pohybují po celém organismu. Poškodit tak mohou třeba i srdce a cévy. Dochází také k urychlení aterosklerózy, zvýšení rizika infarktu myokardu a nejen to.