Nové metody léčby lupénky

Podle aktuálních statistik se týká zhruba tří tisíc Čechů. Ti nyní mohou s lupénkou bojovat mnohem účinněji, a to díky nejmodernějšímu přístroji v oblasti léčby lupénky – excimerovému laseru. Tuto terapii, která je plně hrazena pojišťovnou, momentálně nabízí jediné pracoviště v České republice.

Lupénka je sedmá nejčastější příčina návštěvy pacientů u dermatologa. Objevuje se u všech věkových skupin, poprvé nejčastěji ve věku mezi patnácti až pětatřiceti lety.

Ačkoli lupénka patří mezi nevyléčitelná onemocnění, dá se s úspěchem léčit. Nejmodernější terapeutický prostředek v současnosti tedy představuje excimerový laser. Přestože ve světě se používá už několik let, v Česku je to novinka. Jediné pracoviště, které nabízí tuto novou metodu léčby, je Centrum klinické a estetické medicíny v pražské Krči.

Technologie laseru funguje na podobném principu jako horské slunce. Rozdíl je v tom, že světelný paprsek vyzařuje na jedné vlnové délce (308 nm), což odpovídá UVB záření. Proniká tak jen do horních vrstev pokožky postiženého místa.

Pacienti se však nemusejí obávat, že by museli za vysokou účinnost léčby platit. Excimerová léčba lupénky je již od začátku roku 2012 součástí Seznamu zdravotních výkonů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a je tedy pro její pojištěnce v České republice plně hrazená ze zdravotního pojištění.

Excimerová léčba je rychlá, bezbolestná a pro pacienty časově nenáročná. Již za 5 minut lze pomocí laseru ošetřit až pětinu celkového tělesného povrchu.

Na rozdíl od zdravé kůže snesou lupénková ložiska mnohem vyšší dávku UVB záření, kterou právě excimerový laser dokáže generovat. Záření je tak násobně intenzivnější než v případě UV lampy, včetně lampy excimerové. Laser je ale zároveň cílený, ozáří jen poškozenou kůži a té zdravé se vyhne.

Viditelné zlepšení pacienti pozorují už po dvou až třech týdnech excimerové léčby, optimálního výsledku dosahují po šesti až dvanácti sezení, přitom docházejí na laserovou terapii zhruba dvakrát týdně.

Excimerovým laserem lze také snadno ozářit oblasti, které jsou tradičními metodami léčby těžce přístupné nebo často na léčbu nereagují. Jsou to například vlasatá část hlavy, dlaně či chodidla.

Kromě léčby lupénky se excimerový laser používá i při mnoha dalších kožních onemocněních či při zlepšení vzhledu jizev. Účinný je především u vitiliga, kožního onemocnění, při němž dochází ke ztrátě buněk tvořících kožní pigment. Projevuje se tím, že nemocní mají světlé skvrny na kůži, a to nejčastěji okolo prstů, úst, očí či třísel.

Nejlepších výsledků excimerový laser dosahuje v léčbě obličeje, krku a trupu, a to v režimu ošetření třikrát týdně. Na rozdíl od léčby lupénky ale laserovou terapii vitiliga a dalších onemocnění pojišťovna nehradí.

Zcela novou skupinu celkových léčiv tvoří takzvaná biologická léčba. Tyto léky zasahují cíleně na molekulární úrovni do zánětlivých pochodů vzniku lupénky. Dosavadní zkušenosti svědčí o tom, že biologika mají méně nežádoucích účinků než ostatní celkové léky a na rozdíl od nich nevykazují známky interakce s jinými léky ani rizik kumulativního škodlivého působení při dlouhodobém podávání. Pro definitivní hodnocení je klinická zkušenost ale zatím stále malá.

V České republice je nyní dostupno několik těchto léků, jsou to adalimumab, etanercept, infliximab a ustekinumab. Tyto preparáty jsou určeny pouze pro středně závažné až závažné ložiskové formy lupénky s postižením více než deseti procent povrchu těla u kterých nebyla dostatečně účinná jiná celková terapie, případně je tato terapie kontraindikována, nebo ji pacient netoleruje.

Dostupnou biologickou léčbu lze rozdělit dle mechanismu působení do dvou skupin: léky blokující nádorový nekrotizující faktor alfa (TNF alfa) a léky blokující interleukin 12 a 23 (IL-12/23).

Léky blokující interleukin 12 a 23 (IL-12/23)

Ustekinumab (Stelara) je novinkou v biologické léčbě psoriázy - v České republice dostupná od dubna 2010. Představuje první biologikum v nové třídě biologických léků, které cíleně inhibují účinek interleukinu IL-12 a IL-23. Ustekinumab se podává podkožně, první a druhá dávka v rozpětí 4 týdnů, dále jednou za 12 týdnů. Pro pacienty to znamená minimum bolestivých injekcí (pouze 4 ročně po úvodní fázi) v porovnání se staršími zástupci biologik je to tedy velmi pohodlné. Nově je ustekinumab balen v předplněných stříkačkách s ochranným krytem, který snižuje riziko poranění zdravotního personálu i pacientů o injekční jehlu. Zlepšení stavu lze čekat již po měsíci léčby, plný účinek léčby byl pozorován v osmadvacátém týdnu. Účinek dosažený ve čtyřicátém týdnu léčby v klinických studiích bez výraznějšího poklesu pokračoval po dobu tří let od zahájení léčby. Prokázán je i dopad na postižení nehtů. V prvním přímém porovnání dvou biologik byl ustekinumab účinnější než etanercept. Dlouhodobá léčba zatím není spojená s významnými bezpečnostními riziky. Je dobře tolerována s mírnými a nezávažnými nežádoucími účinky.

Léky blokující nádorový nekrotizující faktor alfa (TNF alfa)

Adalimumab (Humira) se aplikuje injekcí do podkoží. Nejdříve denně, potom po týdnu a pak následují aplikace jednou za čtrnáct dnů. V klinických studiích byl prokázán rychlý nástup účinku, po prvních měsících léčby dosáhlo zlepšení sedmapadesát procent pacientů PASI 75. Před nasazením adalimumabu, stejně jako u ostatních biologik, je nutno vyloučit nádorové onemocnění, latentní tuberkulózy, hepatitidy nebo jiné infekce.

Etanercept (Enbrel) se podává dvakrát nebo jednou týdně podkožně v úvodní fázi prvních dvanáct týdnů, později již pouze jednou týdně. Novinkou je injekční pero, které je alternativou předplněné stříkačky. Oproti ostatním biologikům typu anti TNF-alfa má výhodu, že nepodporuje tvorbu neutralizačních protilátek, a proto může být podání bezpečně přerušeno a opětovně zahájeno. Úspěšnost této léčby je ovlivněna současným podáváním lokální léčby, nejde tedy o čistou účinnnost přípravku etanercept. Etanercept je doposud jako jediné biologikum v České republice schválen v indikaci ložiskové lupénky u dětí od osmi let.

Infliximab (Remicade) se na rozdíl od ostatních biologik podává nitrožilně pomocí infuze. Nejprve po dvou týdnech, pak po šesti týdnech a dále každých osm týdnů. Mezi výhody Infliximabu patří rychlý nástup účinku, s postupem času ale účinnost může poklesnout. Jistými limitacemi mohou být infuzní reakce (alergické reakce, třesavka, výkyvy krevního tlaku) a dlouhá délka podání (zhruba dvě hodiny). Po každé infuzi musí být také pacient sledován po dobu jedné až dvou hodin ve zdravotnickém zařízení, a to z důvodů možných akutních reakcí.

Každý lékař, který léčí pacienty s těžkou lupénkou ví, že je potřeba vždy zvažovat individuální přístup k nemocnému a není možné obecně určit lék první volby. Výzkum v oblasti dermatologie a konkrétně psoriázy se stále intenzivněji rozvíjí.