Označení bezlepkových potravin

Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. To mimo jiné stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů.

Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny: OBILOVINY OBSAHUJÍCÍ LEPEK, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě: glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy, maltodextrinů na bázi pšenice, glukózových sirupů na bázi ječmene a obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.

Od 20.července 2016 platí nová vyhláška č.828/2014 o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách. Touto vyhláškou se ruší definice potravin pro zvláštní účely a požadavky na označovaní bezlepkových potravin přechází pod obecné potravinové právo.

Tato vyhláška umožňuje deklarovat označení ,,bez lepku´´ i na potravinách, které jsou přirozené bez lepku. Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku. Cílem nařízení je umožnit nabídku výrobků s různě nízkým obsahem lepku tak, aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a míře citlivosti.

Vyhláška zavádí 2 kategorie:

Označení „BEZ LEPKU“: je určeno výhradně pro potraviny z přirozeně bezlepkových surovin a je povoleno jak u potravin určených pro zvláštní výživu, tak u běžných potravin.

- Obsah lepku musí činit nejvýše 20 mg/kg v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečném spotřebiteli.

Označení „S VELMI NÍZKÝM OBSAHEM LEPKU“: je určeno pro označení potravin obsahujících jednu nebo více složek ze speciálně upravené pšenice, ječmene, ovsa, žita nebo jejich kříženců. Údaj „velmi nízký obsah lepku“ není možné použít v označení běžných potravin a rovněž v označení potravin, které neobsahují žádnou složku z pšenice ječmene, žita, nebo jejich kříženců.

- Obsah lepku musí činit nejvýše 100 mg/kg v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli.

Co se týká OVSE: obsažený v potravinách pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí být speciálně vyroben, připraven nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli.

Nařízení stanovuje jen jeden způsob uvádění informací o obsahu lepku, avšak zároveň nezakazuje uvádění alternativních způsobů označení mimo požadavky platných právních předpisů, jejichž cílem by mělo být usnadnit spotřebiteli s nesnášenlivostí lepku výběr vhodných potravin.

V praxi se jedná např.

• O logo přeškrtnutého klasu

• Sdělení typu „vhodné pro celiaky“

• Nebo „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.

Pro všechny výše uvedené alternativní dobrovolné způsoby označení platí, že je možné je použít pouze v případě, že neuvádí spotřebitele v omyl a za podmínky, že budou doplněny stanoveným označením, tzn. údajem „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku.“

Povinnost uvádět na obalu alergeny se vztahuje i na označování nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny, nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele. Pro snadnější přehled musí být alergeny zvýrazněny- barvou, velikostí či jiným typem písma.

Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem. Povinnost se vztahuje i na nápoje.

Informace o alergenních látkách se na obale potraviny uvádí:

• VE SLOŽENÍ, přičemž název alergenní látky nebo produktu musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, nebo barvou pozadí).

• JAKO VÝČET ALERGENNÍCH LÁTEK za slovem „obsahuje", není-li na obale výrobku uveden seznam složek.

Pokud název potraviny (např. mléčná rýže, žitný chléb) jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné.

Další částí tohoto článku je článek: Může obsahovat stopy lepku...

Chcete být informováni o dalších článcích?
Zůstaňme kamarádi na Facebooku a budou se Vám zobrazovat nové články! https://www.facebook.com/zdravileky.
Nebo stačí dát like! https://www.facebook.com.